Nechte to zarůst

Vladimír Ševela - RESPEKT 28/2007 (PDF)

Vize budování džungle na Ještědském hřebenu nadchla celkem dva a půl tisíce lidí, kteří dali přes půldruhého milionu korun, a dnes už na třech pozemcích nad Libercem vyrůstá nevídaná divočina. A pokud se z tohoto soukromého pralesa rozhlédneme po okolí, potvrdíme si to, co je už pár let ve vzduchu: v celém Česku se postupně mění vžitá představa o tom, že slovo les znamená především nekonečné řady vzorně vyrovnaných smrků.

Nenechte to zarůst

Lukáš Čížek, Martin Konvička - RESPEKT 31/2007 (PDF)

Ochranáři se po generace snaží chránit "přirozené" prostředí. Jenže, co to vlastně je? Jako přírodovědce nás zaujalo, když se v Respektu nedávno objevil článek chválící vznik takzvaných bezzásahových lesních rezervací, jakýchsi "nových pralesů" (Respekt č. 28). Těší nás, že se ochrana přírody v českých lesích stává diskutovaným tématem. Paušální podpora minimálních lidských zásahů, charakterizovaná přístupem "nechte to zarůst", je však pro přírodu podobně nebezpečná jako často kritizované smrkové plantáže. Vzniká totiž otázka, co vlastně v takové bezzásahové oplocence vznikne.

Nechat to zarůst, nebo ne?

Jaromír Bláha, Martin Braniš - RESPEKT 32/2007 (PDF)

Respekt před časem otiskl reportáž Vladimíra Ševely z českých pralesů (Nechte to zarůst, č. 28/07) a v minulém čísle na ni reagovali Martin Konvička a Lukáš Čížek (Nenechte to zarůst, č. 31/07). Oba články vyvolaly další odezvu. Dva příspěvky z "pralesní" debaty nyní přinášíme.

Prales na Ještědu. Návrat k přírodě, nebo živobytí?

Zdeněk Brožek, Mladá fronta DNES 25.04.2007

Diskuse kolem pralesu pana Korytáře je názornou ukázkou, že pod záštitou ochrany přírody a ekologie mohou "ekologové" provádět, na co si vzpomenou. Lesní zákon nedovoluje vlastníkům lesů oplocovat (až na výjimky) svůj lesní majetek. Houbaři, borůvkáři, turisté, myslivci, sportovci, rekreanti - prostě celý národ asi tuší, proč tak zákonodárci rozhodli. Pouze pan Korytář neví a je mu to jedno. Vymyslí prales. S tím souvisí několik otázek. Lze uměle založit prales? Kdo takto založený prales vyhlašuje? Ministerstvo, krajský úřad, pověřený úřad nebo stačí odborný lesní hospodář? Čím se liší "přírodě blízký les" od pralesu? Jaké sazenice se musí použít -mimo sazenic buku, dubu, javoru, jasanu, habru, olše, osiky, břízy, třesně ptačí, jedle a borovice, běžně používaných pro neprales, aby se z nepralesu stal prales? Pokud někdo vysází ve svém lese podobné sazenice, jako pan Korytář, založil prales, nebo neprales? Pokud se vlastník o svůj les nestará, pěstuje prales? Mohou chtít tito vlastníci svůj "prales" trvale oplotit? A mohou tito vlastníci prohlašovat svůj les za prales?
Prales pana Korytáře je precedens pro tisíce vlastníků lesů, kteří tak jako pan Korytář pochopili, že pěstovat prales je mnohem jednodušší, než se postarat o kvalitní, zdravý a životaschopný les, přinášející užitek lidem a splňující i další obecně známé předpoklady.
Zajímavé a patrně rozhodující mohou být záměry ekonomické.
Opět je tu několik otázek, které je třeba vlastníkům lesů zodpovědět. Lze použít na sazenice do pralesa stejné dotace jako na sazenice do nepralesa? Za příspěvky sponzorů a milovníků přírody, kteří si zaplattí "svoji" sazenici, se kupují ty samé sazenice, zaplacené z dotací? Lze použít příspěvky na sazenice i na jiné náklady? Například na svačiny, nápoje, tabák do lulky - a jak se proúčtovává? Jak velký musí být prales, aby spolehlivě uživil svého zakladatele? Vrcholem absurdity je pointa, ke které diskuse směřuje. Prales pana Korytáře je unikát a hlavním nepřítelem geniální myšlenky založení pralesa jsou mufloni a nepříliš duchaplná výmluva jakéhosi myslivce o neplnění odstřelu. Předmětem diskuse není porušení zákona. Viník se hledá v tom, kdo na nezákonnost poukázal.
Laická veřejnost si může myslet, že je to všechno legrace. Bohužel, není.

ZDENĚK BROŽEK, občanské sdružení Anti-ekoteror

Zdeněk Brožek (Anti-ekoteror) vs. Jan Korytář (Společnost přátel přírody)

Reakce na článek Z. Brožka "Prales na Ještědu. Návrat k přírodě, nebo živobytí?" zveřejněný 25. 4. 2007 v regionální mutaci MF Dnes pro Liberecký kraj

ZB: Diskuse kolem pralesu pana Korytáře je názornou ukázkou, že pod záštitou ochrany přírody a ekologie mohou "ekologové" provádět, na co si vzpomenou. Lesní zákon nedovoluje vlastníkům lesů oplocovat (až na výjimky) svůj lesní majetek.
JK: Tou výjimkou je právě oplocení z důvodu ochrany sazenic, tedy přesně ten důvod, pro který jsme oplocenku stavěli i my.

ZB: Houbaři, borůvkáři, turisté, myslivci, sportovci, rekreanti - prostě celý národ asi tuší, proč tak zákonodárci rozhodli. Pouze pan Korytář neví a je mu to jedno.
JK: Vůbec ne! Zákonodárci tak rozhodli proto, aby byl les přístupný veřejnosti. I proto jsme na obvodu pralesa zbudovali šest pohodlných přelezů přes plot u všech cest, aby sem lidé na rozdíl od zvěře mohli volně vstupovat. Původní smrková monokultura byla téměř neprostupná, do změněného lesa zavítalo během našich exkurzí již přes 600 lidí.

ZB: Vymyslí prales. S tím souvisí několik otázek. Lze uměle založit prales?
JK: Nelze, lez pouze položit základy pro to, aby s naší pomocí na začátku mohla za pár století příroda to, co nazýváme pralesem, sama postupně vytvořit.

ZB: Kdo takto založený prales vyhlašuje? Ministerstvo, krajský úřad, pověřený úřad nebo stačí odborný lesní hospodář?
JK: Nikdo, nežijeme v totalitě, kdy vše muselo být povoleno, vyhlášeno, s razítkem a podpisem okresního tajemníka. Žijeme ve svobodné společnosti a proto jsme si ho vyhlásili sami. Bez povolení.

ZB: Čím se liší "přírodě blízký les" od pralesu? Jaké sazenice se musí použít -mimo sazenic buku, dubu, javoru, jasanu, habru, olše, osiky, břízy, třesně ptačí, jedle a borovice, běžně používaných pro neprales, aby se z nepralesu stal prales?
JK: Sazenice mohou být stejné, zaleží na tom, jak a kam se sázejí. Mimo to v pralese porostou i vzácné tisy červené, které se v běžné lesnické praxi téměř nevysazují. Sazenice, které jsou v pralese vysazeny, pocházejí z našich vlastních lesních školek, kde byly pěstovány přirozeným způsobem bez umělých hnojiv a pesticidů.

ZB: Pokud někdo vysází ve svém lese podobné sazenice, jako pan Korytář, založil prales, nebo neprales?
JK: To záleží, s jakým úmyslem ty sazenice sází - pokud počítá, že je za cca 80 - 120 let vytěží, založí možná přírodě blízký les, ze kterého prales ale nikdy nebude. Pokud je sází s úmyslem, že je nikdy nebude těžit pro dřevo, pak může založit "Nový prales" stejně jako my.

ZB: Pokud se vlastník o svůj les nestará, pěstuje prales?
JK: Ne, kdo se o svůj les nestará, je pouze lajdák, zvláště pokud by měl les v tom stavu, v jakém jsme ho vykoupili v roce 2005 - šlo s hustou neprořezávanou smrkovou monokulturu, kde je téměř 100% stromů poškozeno ohryzem od zvěře.

ZB: Mohou chtít tito vlastníci svůj "prales" trvale oplotit?
JK: Trvale asi těžko, naše oplocení bylo postaveno za účelem ochrany vysazených sazenic.

ZB: A mohou tito vlastníci prohlašovat svůj les za prales? Prales pana Korytáře je precedens pro tisíce vlastníků lesů, kteří tak jako pan Korytář pochopili, že pěstovat prales je mnohem jednodušší, než se postarat o kvalitní, zdravý a životaschopný les, přinášející užitek lidem a splňující i další obecně známé předpoklady.
JK: Postavit v těžko dostupném terénu oplocenku, vysázet 15.000 sazenic, prořezat smrkovou monokulturu, odvětvit a oloupat kmeny, aby se v nich nemnožil kůrovec a na to vše ještě získávat peníze, tak to mi nepřijde jako příliš jednoduché a jako precedens pro tisíce vlastníků lesů. Každý, kdo má oči, může již dnes srovnat náš les, tak jak vypadá po třech letech našeho hospodaření, s lesem soukromníka, který leží hned vedle nás, byl v roce 2005 ve stejném stavu a nic se v něm neděje.

ZB: Zajímavé a patrně rozhodující mohou být záměry ekonomické. Opět je tu několik otázek, které je třeba vlastníkům lesů zodpovědět. Lze použít na sazenice do pralesa stejné dotace jako na sazenice do nepralesa?
JK: Ano, proč ne - pravidla platí pro každého.

ZB: Za příspěvky sponzorů a milovníků přírody, kteří si zaplatí "svoji" sazenici, se kupují ty samé sazenice, zaplacené z dotací?
JK: To v žádném případě - stromky, které platí sami lidé, jsou jiné stromky než ty, které jsou vysazovány z dotací. Mimochodem - na této ploše nebyly využity zatím žádné nárokové dotace, které získávají každoročně vlastníci lesů a které lze získat přes krajský úřad, ale museli jsme s naším projektem uspět v konkurenci jiných projektů ve výběrových řízeních.

ZB: Lze použít příspěvky na sazenice i na jiné náklady? Například na svačiny, nápoje, tabák do lulky - a jak se proúčtovává?
JK: Pan Korytář si za ty peníze asi kupuje chlebíčky, pivo, jezdí v pracovní době do pralesa, kde se pak vyvaluje na dece, mhouří oči a pokuřuje lulku. Má smysl komentovat takový nesmysl?
Peníze na Nový prales jdou přes veřejnou sbírku, kde vyúčtování kontroluje krajský úřad, nebo přes projekty, které musíme vyúčtovat. Stejně tak pokud nás o to požádá jakýkoliv dárce, informace získá.Všichni lidé, kteří Nový prales podpořili, od nás dostanou po ukončení 1. fáze sbírky její vyúčtování.

ZB: Jak velký musí být prales, aby spolehlivě uživil svého zakladatele?
JK: Asi to bude překvapení, ale prales mně nijak neživí, neboť na moji mzdu tyto peníze nelze využít.

ZB: Vrcholem absurdity je pointa, ke které diskuse směřuje. Prales pana Korytáře je unikát a hlavním nepřítelem geniální myšlenky založení pralesa jsou mufloni a nepříliš duchaplná výmluva jakéhosi myslivce o neplnění odstřelu. Předmětem diskuse není porušení zákona.
JK: Ale kdepak, o tom můžeme diskutovat. Ovšem jak je možné, že jsem zatím od žádného lesníka neslyšel, že někde existuje oplocenka, na kterou bylo potřeba stavební povolení? Pokud pan Brožek o nějaké ví, rád změním názor. Zastávám stále názor, že naše oplocenka je v souladu s lesním zákonem a stále tvrdím, že jsem vycházel z obvyklé praxe, která nezná povolování oplocenek jako staveb dle stavebního zákona. Přesto jsme na upozornění stavebního úřadu o povolení dodatečně požádali, zatím se zamítavým výsledkem. Proti tomuto rozhodnutí se s pomocí právníka odvoláváme, takže uvidíme, jak to celé nakonec ještě dopadne.

ZB: Viník se hledá v tom, kdo na nezákonnost poukázal. Laická veřejnost si může myslet, že je to všechno legrace. Bohužel, není.
JK: Ano, opravdu to není legrace, v našem případě jde o hodně. Jde o to, jestli jako majitelé lesa a pozemku můžeme s podporou cca 2500 lidí realizovat naši představu, jak má vypadat přirozený les a jednou i prales anebo jestli zvítězí zájem myslivců, kterým pozemek nepatří, není ani v jejich honitbě, kterou spravují a kteří chtějí, aby se jejich mufloni po něm mohli volně procházet a žrát sazenice, které jsme tam vysázeli. Nejsme přitom zdaleka jediní majitelé a správci lesa, kteří tvrdí: Hlavním problémem, se kterým se při pěstování lesa setkáváme a který brání většímu zastoupení listnáčů a jedle v porostech je přemnožená zvěř a nezvládnuté myslivecké hospodaření. Bylo by vlastně divné, kdybychom s naším projektem nikde nenarazili. Uvidíme, zda bude nakonec jako nezákonný označen náš postup nebo postup Stavebního úřadu v Českém Dubě, který stojí jednostranně na straně myslivců.